KŮŽE
Pokrývá tělo a odděluje tak vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí.
Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje 1,6 až 1,8 m², a to z ní dělá největší orgán lidského těla. Hmotnost kůže představuje 7% celkové tělesné hmotnosti.
Kůže se skládá ze tří základních částí, pokožky, škáry a podkožního vaziva.
Kůže plní řadu rozmanitých funkcí, mezi něž patří:
- ochranná funkce: jedná se o bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím. Kůže chrání tělo proti vniku škodlivých látek, mikroorganismů a před UV zářením.
- smyslové funkce: v kůži je uložena řada receptorů (nervových zakončení), které reagují na teplo, chlad, tlak nebo poranění tkání.
- termoregulace: kůže pomáhá udržovat stálou teplotu těla, a to pomocí kožních cév a potních žláz. V teplém prostředí se cévy rozšiřují, dochází ke zvětšení průtoku krve, a tím k urychlení výdeje tepla. Mnoho tělesného tepla se totiž spotřebuje k odpařenípotu. Na druhé straně kůže zabraňuje nechtěnému odpařování tekutin z těla.
- skladovací funkce: v podkožním vazivu se skladuje tuk. Ten má kromě funkce zásobní i funkci mechanickou a izolační. Jsou zde uskladněny i vitaminy rozpustné v tucích.
- vylučovací funkce: kůže je vedle ledvin dalším důležitým orgánem pro vylučování chemických látek z těla. To je zajišťováno mazovými a potními žlázami, jejichž sekrety (pot a maz) přispívají k ochraně kůže. Pot svou kyselou reakcí omezuje růst mikroorganismů. Má proto slabé dezinfekční účinky. Vylučování potu je zároveň velmi důležitý prostředek termoregulace organismu.
- resorpční funkce: přes kůži je možné do těla vpravit jen látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech nebo v tucích, které lze do kůže vtírat (např. různé léky v podobě mastí). Přes kůži je také možné absorbovat dýchací plyny. Zdravá kůže je schopna absorbovat jen malé množství látek. Poškozená kůže má však velké resorpční schopnosti, což může vést k rozvoji infekcí způsobených mikroorganismy.
- estetická funkce a komunikace: př. červenání; je možné uhodnout psychické rozpoložení jedince
Vráska je označení pro záhyb v kůži, který vzniká stahováním pokožky. Vrásky se nejčastěji objevují na obličeji a na krku a jsou jedním z typických projevů stárnutí.
K vzniku vrásek dochází v důsledku stárnutí pokožky, jejíž struktura postupem času ztrácí svou pružnost. Se zvyšujícím se věkem je spojeno také zpomalení buněčné obnovy a neschopnost kůže vytvářet dostatečné množství kvalitního kolagenu, který by rýhy v pokožce dokázal vyrovnat.V případě dlouhodobé nedostatečné hydratace pleti pronikne zvrásnění až do škáry, která je podpůrnou tkání kůže. V takovém případě vznikají hluboké a velmi výrazné vrásky. Vrásky se dělí na statické a dynamické (mimické). Dynamické vrásky vznikají kontrakcí svalů, které způsobuje mimika tváře. Objevují se obvykle okolo 35 let. Statické vrásky způsobuje povadnutí spodní výstelkové vrstvy kůže a zpomalená produkce kolagenu. Vznik statických vrásek lze pozorovat okolo 40. roku věku.