Co jíst, když máte vysoký krevní tlak

Potraviny s očekávaným účinkem na krevní tlak:
Oligopeptidy vznikající z bílkovin mléka, sóji a ryb
Epidemiologické studie uvádějí nižší krevní tlak u lidí s větší spotřebou mléka a mléčných produktů. To se přisuzuje zejména dobře využitelnému vápníku, ale také hořčíku a draslíku. Významnější je však účinek oligopeptidů obsažených ve fermentovaných mléčných výrobcích. Pozornost se soustředila zejména na dva tripeptidy o složení valin-prolin-prolin a isoleucin-prolin-prolin. Např. ve Finsku a Japonsku jsou na trhu mléčné výrobky s těmito tripeptidy získávané fermentací mléka bakterií Lactobacillus helveticus.
V hydrolyzátech rybích bílkovin byla zjištěna řada di- a tripeptidů snižujících krevní tlak. Funkční potraviny obsahující tyto oligopeptidy se prodávají v Japonsku a Koreji.

Rybí oleje
Účinnými látkami na snížení zvýšeného krevního tlaku jsou vysoce nenasycené n-3 (či omega-3) mastné kyseliny EPA a DHA. Jejich denní příjem však musí být alespoň 3g. Mořské ryby mají obecně vyšší zastoupení těchto kyselin než ryby sladkovodní.

Česnek a cibule
Konzumace česneku snižuje tlak u lidí s hypertenzí, zatímco normální krevní tlak neovlivňuje. Pokles tlaku je nejvýraznější 2-6 hodin po požití, omezený pokles může přetrvávat až do 24 hodin. Příznivé účinky se přisuzují především řadě sirných sloučenin, zejména S-allylcysteinu a jeho S-oxidu (allicinu).

Káva, čaj, kakao
Souhrnné zhodnocení dosavadních poznatků vyústilo v závěr, že denní pití 3-4 šálků kávy nepředstavuje zdravotní riziko. Kofein však krátkodobě zvyšuje krevní tlak: nárůst nastává asi 30 minut po požití, maxima dosahuje po 1-2 hodinách a může trvat i déle než 4 hodiny. Nárůst představuje obvykle 3-15 mm Hg systolického (horního) a 4-13 mm diastolického tlaku. Změny jsou výraznější u lidí s hypertenzí.
Pro zelený čaj jsou charakteristické katechiny fenolového charakteru, které vyvolávají pokles krevního tlaku ve většině experimentů se zvířaty. Vývoj směřuje k ověřování účinků katechinů izolovaných ze zeleného čaje.

Kuchyňská sůl
Všeobecně známou skutečností je nepříznivý vliv vysokého příjmu kuchyňské soli, přesněji sodíku na hypertenzi. Nepoměr spotřeby sodíku a draslíku je v našich podmínkách pokládán za významný rizikový faktor. Z hlediska krevního tlaku by bylo příznivé zvýšení příjmu vápníku (denně alespoň 800 mg) a hořčíku (alespoň 350 mg u mužů a 280 mg u žen).

Kyseliny chlorogenové
Příznivé účinky pro regulaci hypertenze se přisuzují kyselinám chlorogenovým, což je souhrnné označení pro skupinu příbuzných esterů vytvářených mezi kyselinou chinovou a fenolovými kyselinami odvozenými od kyseliny trans-skořicové. Vyskytují se zejména v zelených kávových zrnech, jablkách, hruškách, bramborách, rajčatech, borůvkách a arašídech.

L-arginin
Doporučovaným potravním doplňkem pro snížení krevního tlaku se stala neesenciální aminokyselina L-arginin, z níž se vytváří fyziologicky významný oxid dusnatý.