PŘI NÁKUPU NAD 1500 KČ NEÚČTUJEME POŠTOVNÉ


AKCEPTUJEME PLATBY V KRYPTOMĚNÁCH DLE AKTUÁLNÍHO KURZU PO PŘEDCHOZÍ E-MAILOVÉ DOHODĚ



»

Z hlediska dietetického je možno zánět tlustého střeva rozdělit na dvě fáze:
- fázi akutní, tedy období častých průjmů, teplot, krvácení a těžkého celkového stavu,
- a období klidové, kdy má nemocný normální stolici 1 - 2x denně, případně s mírnou příměsí krve.

 

Dietní režim v akutním stadiu

Ve fázi akutního vzplanutí onemocnění dostávají nemocní výživu žaludeční sondou nebo ve formě intravenózních (nitrožilních) infuzí. Pokud stav nemocného dovoluje, můžeme mu později přidávat dietu ústy, až postupně přejdeme na takovou dietu, kterou nemocný dobře snáší. Někteří lékaři uvádějí zásadu, že střevo potřebuje ke zhojení po určitou dobu klid a není tedy vhodné dočasně zvětšovat střevní obsah, který působí na vlastní střevo toxicky.
V prvé fázi krvavých průjmových stolic podáváme především tekutiny, nejlépe minerální vody. Minerálky by měly být bez příměsi bublinek oxidu uhličitého, který se do nich přidává při výrobě, protože nemocným způsobuje dráždění žaludku. Použijeme proto minerální vodu odstátou nebo minerálku bez obsahu oxidu uhličitého. Obsah minerálů lze zjistit z etikety lahve. Důležitá je správná teplota nápoje, který nemá být ani příliš teplý (podporuje zánět), ani příliš studený (střevo dráždí). Někdy nesnáší nemocný pití nápoje ze sklenice, protože ho větší množství spolknuté tekutiny dráždí ke zvracení, ale vyhovuje mu dávkování po lžičkách. Vhodný je i černý čaj nebo ovocný čaj ne zbytečně silný, ale většinou je snášen hůře než minerální voda.
Protože zánět tlustého střeva způsobuje značné vyčerpání energetických zásob organismu, je třeba nemocnému zajistit přísun kalorií, minerálů a vitaminů. Velmi vhodným pokrmem jsou polévky, především masový bujón, který je bohatý na minerály (pokud je vařen z hovězího masa, méně již z kostky). Dobře chutnají zahuštěné polévky typu zeleninového vývaru (mrkev, petržel, celer), které zahušťujeme rýží nebo vločkami. Polévky je třeba poněkud více osolit. Jednak organismus ztrácí hodně soli průjmem, jednak jsou zmíněné polévky značně chuťově nevýrazné. Jako příloha je vhodný suchý rohlík nebo nasucho opečený toust. Netřeba připomínat, že zcela nevhodné jsou polévky luštěninové (hrachová, fazolová) zvláště s přídavkem uzenin a nadměrného množství dráždivého koření (gulášová) a polévky připravované z prášku.
Ovoci se nejspíše v akutní fázi vyhneme, protože způsobuje ve střevě nadměrné kvašení, zvláště je-li peckovité. Dodávku vitaminů hradíme zředěným ovocným džusem, neboť běžně dostupný koncentrovaný džus obsahuje větší množství konzervačních látek a je příliš kyselý. Dobře se snáší výrobky ze strouhaných a dušených jablek, především zbavených slupek. Jablkové pyré nebo jablečný kompot doma uvařený s trochou zázvoru a skořice pomáhá těžce nemocnému pacientovi navrátit chuť k jídlu a osvěží ho. Podobně dobře stravitelné jsou banány.
Zelenina je vhodná v prvních dnech především ve formě vývaru, později dušená a vařená. Používáme hlavně mrkev, petržel a celer. Luštěniny a zelenina nadýmavá, jako je květák a zelí, jsou obtížně stravitelné a proto se jim spíše vyhneme. Ze syrové zeleniny s úspěchem podáváme salát ze strouhané mrkve s přídavkem citronu a případně cukru.
Z druhů masa doporučujeme maso hovězí vařené, případně hovězí hašé. Dáváme mu přednost pro nedostatek tuku a možnost uvaření dobrého vývaru.
Nevhodné jsou luštěniny, mastná a tučná masa a uzeniny. Uzeniny obsahují především tuk a uhlovodany a jsou náročnější na správné uchování pro zamezení infekce.
Z hlediska frekvence jídla doporučujeme jíst méně, ale častěji, což lze uplatnit i v běžné racionální dietě. Je ovšem třeba dodržovat se stejnou přísností obě části doporučení.
Udává se, že mléčné výrobky nejsou nemocnými se zánětem tlustého střeva dobře snášeny. Řada zkušeností však ukazuje, že jde většinou o nemocné, kteří měli průjem či jiné zažívací potíže po požití mléka nebo mléčných výrobků již delší dobu před vypuknutím onemocnění. Někteří nemocní spíše snášejí mléčné výrobky zakysané a jinak upravované, jako je jogurt nebo kyselé mléko či podmáslí. Bez pacientovy informace o jeho individuální snášenlivosti jednotlivých mléčných výrobků bychom mu je neměli podávat vůbec. Rozhodně nevhodné jsou výrobky ze sýra s výjimkou žervé nebo jiných měkkých sýrů. Tvrdé sýry jsou poněkud hůře stravitelné. Můžeme je použít spíše strouhané na posypání pokrmu, např. nudlí.
Těstoviny jsou rovněž vhodnými potravinami při průjmu, u nás však nejsou příliš oblíbené pro omezené spektrum domácích předpisů a malou fantazii při vaření. Ze začátku je podáváme suché, později je promícháme s čerstvým máslem a posypeme strouhaným sýrem.
V klidnější fázi onemocnění, která následuje po několika dnech přísné diety a kdy se stav nemocných zlepšuje, podáváme především bezmasá jídla. Nemocným podáváme krémy, pudinky a řídký tvaroh. Dobře lze využít i vaječné sedliny z bílkového sněhu, které jsou chutné a dobře stravitelné. Vhodné je přidat dětské piškoty.
Z koření používáme především zeleninovou nať a kmín, a to i ve formě kmínového vývaru, který příznivě působí proti břišním bolestem a nadýmání a má podobný účinek jako máta peprná, kterou však většinou užíváme ve formě čaje.
Po zklidnění akutní fáze spojené s průjmy a teplotami přecházíme pozvolna a stupňovitě, podle individuální míry snášenlivosti pacienta, na normální stravu. Na jednu stranu nesmíme nechat nemocného dlouho hladovět, protože onemocnění se pak špatně hojí. Na druhé straně je příliš rychlý přechod na normální stravu nemocnými špatně snášen a může vést ke zbytečnému dlouhému trvání nemoci.

 

Strava v klidové části onemocnění

Ve fázi, kdy je onemocnění zklidněno, podáváme nemocným již normální, tedy racionální stravu. Chybou je podávání bezlepkové diety, která není u tohoto onemocnění nutná ani vhodná, protože nemocného zbytečně omezuje. Jak nemocný pozná, že se onemocnění zklidnilo? Především ubývá počtu stolic na l - 2 denně, ubývá krve ve stolici, nemocný přestává mít teplotu, není již tolik unavený a slabý a také pozvolna přibývá na váze. Individuální informace a léčebné pokyny však doporučuje vždy ošetřující lékař.
Nemocnému, který se z akutního průběhu uzdravil, musíme bedlivě připomenout, že jde o onemocnění, které trvá celý život. Období klidu a období obtíží se budou nepravidelně střídat. Nemůže jim zabránit dodržováním žádné z různých druhů diet. Přestože neznáme původce onemocnění, máme již řadu zajímavých poznatků. Pokud nemocný dobře snáší podávané léky, pak je při jejich trvalém užívání počet období zhoršení nižší a doba jejich trvání kratší, než pokud neužívá léky žádné.
Racionální dieta u nemocných v klidové fází onemocnění by měla zajistit především odstranění většiny zažívacích obtíží, dodat potřebné kalorie, vitaminy a minerály a tak povzbudit chronicky nemocný organismus k lepší imunologické odezvě. Nemocný si musí hlídat také váhu. Hubnutí a krev ve stolici znamená hlásící se zhoršení choroby.
Součástí trvale a pravidelně podávaných léků je dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, pokud ji nemocní mohou již konzumovat syrovou. Zeleninové přílohy jako saláty, rosoly a pěny by měly být součástí každého denního jídla nebo zeleninu připravujeme alespoň jedenkrát denně dušenou (karotka, hrášek, brokolice, kedlubny).
Zajišťujeme dostatečný pitný režim, i když chronická fáze onemocnění zdaleka neohrožuje nemocného dehydratací, jako fáze akutní. V žádné fázi onemocnění zásadně nedoporučujeme pití alkoholických nápojů, je možné pouze občas vypít sklenku piva nebo červeného vína. Destilátům jako dráždidlu by se měli nemocní vyhýbat.

 

Příklad jídelního lístku v akutní fázi onemocnění

Snídaně: ovocný čaj, med, rohlík, jablková zavařenina
Přesnídávka:
vanilkový pudink s piškoty
Oběd:
polévka rýžová s vařenou mrkví a petrželí, bramborová kaše, rybí filé
Svačina: banán
Večeře:
zapečené těstoviny se sýrem, čaj

 

Několik předpisů jídel pro klidovou fázi

Keltský závitek



1 porce:

  • 1 kuřecí řízek,
  • 1 plátek drůbeží šunky,
  • 1 plátek nízkotučného sýra,
  • 10 g hladké mouky,
  • 5 g oleje,
  • sůl

Na osolený a naklepaný řízek položíme plátek sýra a šunky, řízek svineme, spojíme párátky, obalíme v hladké mouce a nasucho opečeme. Podlijeme vodou nebo vývarem a dusíme doměkka. Do hotového pokrmu přidáme na zjemnění olej.

Kapr na kmíně


1 porce:

  • 250 g kapra,
  • citron, olej, hladká mouka, drcený kmín

Porce kapra osolíme, pokapeme citronovou šťávou, posypeme moukou a kmínem, potřeme olejem, podlijeme vodou a pečeme v troubě doměkka. Kapra ozdobíme dílkem citronu a zelenou petrželkou. Podáváme s maštěnými brambory.

Těstovinový nákyp se šunkou


1 porce:

  • 100 g těstovin,
  • 60 g šunky,
  • l/2 vejce,
  • 50 ml mléka,
  • 10 g oleje,
  • sůl, strouhanka

Těstoviny uvaříme v mírně osolené vodě doměkka. K vychladlým těstovinám přidáme nakrájenou šunku, sůl, žloutek rozšlehaný v mléce a tuhý sníh z bílků. Sníh zlehka vmícháme a narovnáme do vymazaného a strouhankou vysypaného pekáčku. Pečeme v troubě.