PŘI NÁKUPU NAD 1500 KČ NEÚČTUJEME POŠTOVNÉ


AKCEPTUJEME PLATBY V KRYPTOMĚNÁCH DLE AKTUÁLNÍHO KURZU PO PŘEDCHOZÍ E-MAILOVÉ DOHODĚ



»
KÁVOVÝ PARADOX

Káva a kardiovaskulární onemocnění byly dlouhou dobu jako oheň a voda. Zákaz konzumace kávy patřil k prvním opatřením u hypertoniků. Poslední poznatky však ukazují, že toto terapeutické dogma se v zásadě opíralo pouze o poznatky o izolovaném působení kofeinu. Ten samozřejmě krátkodobě vyvolává vazokonstrikci a inotropní účinky v myokardu, při dlouhodobém podávání však dochází ke kompenzačním změnám, které v souhře s ostatními obsahovými látkami kávy vedou spíše k pozitivním účinkům na kardiovaskulární systém. První zprávy o „nevině“ kávy se objevily už v roce 1996 prospektivní studie zahrnující více než 85 000 zdravotních sester neprokázala žádnou souvislost mezi konzumací kávy a výskytem kardiovaskulárních onemocnění.V roce 2006 publikovaná velká kohortová studie z USA (přibližně 44 000 mužů a 85 000 žen) neprokázala žádnou závislost mezi množstvím vypité kávy (ve většině případů filtrovaného typu, jak je běžné v USA) a rizikem kardiovaskulárních onemocnění (samozřejmě po adjustaci ostatních hlavních rizikových faktorů, jako je např. kouření). Riziko bylo dokonce sníženo – i když statisticky nevýznamněve skupině osob konzumujících více než 6 šálků kávy denně. Následně se uskutečnilo množství podobných šetření, jež souhrnně vyhodnocuje metaanalýza 36 studií s téměř 1,3 miliony účastníků a 36 000 kardiovaskulárních příhod. Vyhodnocení těchto studií souhrnně ukázalo, že přiměřená konzumace kávy významně snižuje riziko kardiovaskulárních příhod, s nejnižší mírou rizika při konzumaci 3–5 šálků kávy denně, přičemž ani ve skupině „silných“ pijáků kávy nedošlo ke zvýšení rizika.Letošní studie, zahrnující více než 25 000 jinak zdravých účastníků mladého a středního věku, pak poukazuje na nižší výskyt vápenatých aterosklerotických plátů v souvislosti s pitím kávy, přičemž nejnižší riziko (RR 0,59, 95 % CI= 038-0,93) bylo pozorováno při konzumaci 3 < 5 šálků kávy denně.

Polyfenoly obsažené v kávě (deriváty kyseliny kávové, ferulové, chlorenové a další) zlepšují endotelovou funkci krevních cév po glukózové zátěži a velmi podobný účinek má i samotný kofein.

V další letošní studii se u téměř 34 000 subjektů ukázalo, že konzumací více než 3 šálků kávy denně dochází k více než polovičnímu snížení rizika infarktu myokardu, a to i navzdory vyššímu výskytu kouření u silných pijáků kávy. V souvislosti s nesouladem „očekávaného“ a skutečně „pozorovaného“ se tak podobně jako u vína setkáváme v literatuře s výrazem „kávový paradox“.

Na druhé straně, aktuální velká italská kohortová studie popisuje rostoucí riziko kardiovaskulárních onemocnění v souvislosti se zvyšující se konzumací italského typu kávy – espressa.Sledování zahrnující průměrně téměř 11 let více než 33 000 subjektů prokázalo signifikantní zvýšení tohoto rizika při konzumaci více než 2 šálků kávy denně a zvýšení bylo nezávislé na faktorech životního stylu jako kouření nebo BMI. Samotní autoři však upozorňují na jeden významný fakt – a to v italské populaci typický způsob konzumace kávy – rychle vypité malé silné espresso. S přihlédnutím ke skutečnosti, že tento typ kávy má přibližně tentýž obsah kofeinu jako mnohem „objemnější“ kávy, vede tento typ konzumace k relativně prudkému nárůstu koncentrace kofeinu v plazmě. Jak bylo však uvedeno výše, malé silné kávy vedou k prudkému nárůstu hladiny kofeinu, což může zvyšovat kardiovaskulární riziko. Za optimální by se proto dalo považovat pití espressa s větším množstvím mléka nebo doplněné vody, tedy ať už cappuccino, caffé latté, latté macchiato, americano apod. Mléko navíc doplňuje vápník, jehož ztráty může káva zvyšovat.

Závěr

Za negativním „zdravotním“ obrazem kávy, jenž se v minulosti vytvořil, tedy hledejme především doprovodné jevy, které nemají příčinu v samotném pití tohoto nápoje, ale mohou se zvýšenou konzumací kávy souviset: například kouření a stresující práci. Existují samozřejmě skupiny osob, pro které může káva představovat zvýšení rizika nemocnosti i bez ohledu na tyto skutečností. Právě tyto skupiny se snaží odhalit aktuální rozsáhlé epidemiologické studie kombinované s genetickým výzkumem. Je také vhodné varovat před konzumací „samotného“ kofeinu v „umělých“ nápojích typu koly nebo tzv. energy-drinků, které neobsahují komplex biologicky aktivních látek kávy, a mají navíc často vysoký obsah cukrů nebo sladidel, mohou tedy opravdu negativně ovlivnit krevní tlak i metabolické poruchy doprovázející metabolický syndrom (MS) a diabetes..

Ve světle ostatních aktuálních poznatků se však zdá, že pravidelná konzumace kávy v přiměřeném množství nemá nepříznivé kardiovaskulární účinky, a naopak může působit spíše jako ochranný faktor. Když si tedy budete dopřávat svou oblíbenou „kávičku“, rozhodně nemusíte mít žádné výčitky svědomí. Naopak v klidu si ji vychutnejte, neboť právě pozitivním psychickým naladěním můžete příznivé účinky kávy dále podpořit.

.

Zdroj:www.edukafarm.cz